Jilemnice

Jilemnice je jakousi vstupní bránou do západních Krkonoš. V zimě se Jilemnice stává celá desetiletí významným lyžařským centrem a proto je označována jako „kolébka českého lyžování“.

Zrod města je spojován s počátky 14. století jako hospodářského centra rozsáhlého štěpanického panství, které bylo v državě pánů z Valdštejna. Podrobnější zprávy o historii města však není možné dohledat, jelikož většina historických materiálů byla zničena.
H dochovaných materiálech byly nalezeny zmínky o jilemnických dolech z 15. století, v následujícím, tedy ve století šestnáctém, se píše o vyspělém plátenictví.

V roce 1634 město vypálili Švédové, což mělo katastrofální důsledky nejen pro Jilemnici, ale i její široké okolí. Město ztratilo velkou část svého hospodářského zázemí, byly zastaveny obchody, město velmi zchudlo. Ve velmi ubohém stavu se město nacházelo celé 17. století. Své místo v hospodářské a obchodní oblasti Jilemnice získává až po roce 1701, kdy se stalo majetkem hraběcího rodu Harrachů. Zdejší plátenictví i sklářství se pod jejich vedením vypracovalo až na světovou úroveň.



V první polovině století 19. plátenictví opět upadlo, výrobu ovládla moderní tovární výroba.Se zlepšujícími se dopravními možnostmi se začal rozvíjet turistický ruch.



K Jilemnici ale po celá desetiletí či staletí patří lyžování. První lyže na Jilemnicko dovezl roku 1892 hrabě Jan Harrach svým lesním dělníkům. Lyžování se velmi rychle rozšířilo i mezi další obyvatelstvo a postupně se začalo rozvíjel i lyžování sportovní.